Úbytek biodiverzity

Zatímco početnost lidské populace se rok od roku zvyšuje, ostatní živočišné druhy doslova mizí před očima. Z velké části za jejich vymírání může právě člověk. Nejvíc je ohrožena jedna skupina, a tou je hmyz. Pokles četnosti hmyzu je až osmkrát vyšší než u ptáků nebo savců. Až 40 % druhů je na pokraji vyhynutí a 30 % se řadí mezi ohrožené druhy. Vědecké studie z různých zemí se shodují v tom, že pokud bude vymírání pokračovat stejně rychle, jako je tomu teď, za sto let by mohla být naše planeta úplně bez hmyzu. Co by to vlastně znamenalo?

Hmyz je nejpočetnější živočišnou skupinou a zároveň také nejméně probádanou. Důsledky vyhynutí takto velké skupiny jsou pro nás zatím dost nepředstavitelné. Hmyz totiž hraje důležitou úlohu v potravním řetězci, ale především se stará o opylování rostlin. Bez opylování hmyzem velká část plodin nebude mít úrodu.

Zdroj: https://www.worldatlas.com/articles/how-many-species-of-

Pokud nezměníme způsob získávání a výroby potravin, hmyz jako celek během následujícího století vyhyne.

Vědecká studie uveřejněná v časopise Biological Conservation uvádí, že hlavní příčinou poklesu početnosti hmyzu je intenzifikace zemědělství. Aby se zvýšila úroda a vyhubili škůdci, stříkají se pole velkou dávkou pesticidů, které však působí i na nervovou soustavu běžných, neškodlivých druhů. Dalším problémem jsou monokulturní lány a úbytek menších remízků a mezí, které slouží hmyzu jako úkryt. Dokládají to studie z Velké Británie, jež potvrdily, že v letech 2000–2009 zmizelo ze zemědělské krajiny 58 % motýlů a můr. Na intenzifikaci zemědělství doplácejí i včely.

Pokud chceme zachovat přírodu a zdroje potravy i našim potomkům, musíme co nejdříve vymyslet řešení, jak změnit současné zemědělství dřív, než bude pozdě.