Nedostatek srážek a aquaponie jako řešení problému

Podle statistických údajů Českého hydrometeorologického ústavu se roční úhrny srážek za rok 2018 oproti dlouhodobému srážkovému průměru (r. 1961–1990) snížily o 23 %. Zažíváme tedy období, kdy prší méně. Ztrácí se období pravidelných dešťů, a namísto toho přicházejí spíše bouřky a přívalové deště. To s sebou přináší velmi vysoké úhrny srážek za krátký časový úsek, a tím vznikají různé kalamity, na které nejsme připraveni, a současný způsob hospodaření řešení tohoto problému příliš nepomáhá, spíše naopak. Když ke stavu polí a způsobu zemědělství připočteme již tak naší „neutuchající péčí“ zdevastovanou krajinu, je nasnadě, že půda a krajina jako takové nejsou schopny spadlou vodu zadržet. Na většině plochy orné půdy se pěstují mělce kořenící monokulturní porosty, a ty jen přispívají k její další erozi, která je ovšem dlouhodobým problémem. Pokud vše shrneme, tak voda, jež naprší, jednoduše odteče a s sebou odnáší i úrodnou ornici, které už tak moc nezbývá. 

„Stromy drží oblohu! Pokud zmizí les, střecha oblohy se zřítí. Příroda a člověk zhynou společně.“ 

Takto zní indiánské přísloví. Indiáni dobře poznali význam lesů, které pomocí odpařování dokáží zvlhčit ovzduší. Jediný dospělý strom dovede během horkých letních dnů transpirovat okolo 500–2 000 litrů vody a tím nasytit okolní vzduch. Toto však neovlivňuje jen mikroklima daného území, ale z globálního hlediska pomáhá tento faktor tvorbě dalších dešťových mračen, která přináší blahodárný déšť a životodárnou vodu zpět do oblasti. 

Jak s tímto souvisí aquaponie? To je přeci velmi jednoduché… Nejvýznamnějším faktorem a přínosem zůstává, že aquaponický systém dokáže ušetřit 90–95 % potřebné vody oproti konvenčnímu způsobu pěstování. A proč právě aquaponie, a ne třeba velmi podobná hydroponie? 

Velmi důležitým aspektem, kterým se aquaponie odlišuje od hydroponie, je to, že voda, jež se využívá, neustále cirkuluje v jednom systému. Vstupní surovinou do systému a zdrojem živin je potrava pro ryby. Voda je filtrována přes mechanický filtr a takzvaný biofiltr, kde se do procesu přidávají nitrifikační bakterie. Tyto přemění amoniak na dusičnany, které jsou zpracovány a využity právě kořeny vysazených rostlin. Poslední fází je tedy filtrace přes kořeny, kdy rostliny odeberou potřebné živiny a čistá voda se vrací zpět do nádrže s rybami. Hydroponie však využívá umělá hnojiva, kdy se tvoří takzvaný živný roztok. V aquaponii není možné ošetřovat chemickými postřiky, narušil by se tak harmonický vztah přítomných organizmů. Zatímco v hydroponii je použití pesticidů stále častější. Například podle uveřejněných výsledků testování hydroponické zeleniny v Thajsku bylo až 63 % vzorků kontaminováno pesticidy v nadlimitním množství. Toto je důvod, proč se rozhodnout pro aquaponii! A zatím, co budeme šetřit vodu rozumným způsobem, se můžeme soustředit na uzdravení a revitalizaci půdy, sázení lesů a hledání dalších způsobů, jak pomoci naší krajině ve schopnosti udržet si dostatečné množství vody.