Indoor vs. outdoor pěstování

Nejprve se podívejme na indoor neboli vnitřní pěstování. Představme si aquaponický systém umístěný např. v suterénu, garáži či obrovské hale. To vše se označuje jako indoor pěstování. Výhodou tohoto způsobu pěstování rostlin je izolace od venkovních vlivů prostředí. To znamená, že můžeme pěstovat rostliny bez ohledu na roční období, aktuální počasí či jakýkoliv klimatický výkyv – např. bez problémů vypěstujeme rajčata i v lednu. Ve vnitřních prostorách je snazší konstantně udržovat požadovanou teplotu a tomu uzpůsobit výběr rostlin a ryb. Prostory jsou chráněné i proti dalším faktorům, které by mohly ohrozit produkci, např. proti přítomnosti nežádoucího hmyzu a jiných škůdců či lidí, kteří by mohli rostliny poškodit. Velkou nevýhodou indoorového pěstování je však potřeba umělého osvětlení, která i přes rychle se rozvíjející LED technologie představuje podstatnou část investic. Osvětlením se zvyšují náklady za energie, ve městech může být takové osvětlení dokonce nežádoucí a zvyšovat světelný smog. Kromě osvětlení je nevýhodou také vznikající vlhkost, která může podpořit např. rozvoj houbových onemocnění. Dokonce by mohla narušovat i konstrukční prvky budovy a umožnit tak vznik plísní. Proto je třeba s vlhkostí při výstavbě počítat a uvažovat o vhodných  možnostech ventilace prostor. Voda sama také něco váží – jeden litr vody se rovná jednomu kilogramu hmotnosti. Podklad tedy musí být uzpůsobený nejen hmotnosti nádrží, ale i váze vody v systému a samotné jeho konstrukci.

Mezi indoor pěstování se řadí i pěstování ve skleníku, které však v sobě zahrnuje výhody i nevýhody obou způsobů pěstování. Pěstování ve skleníku nabízí výhodu působení slunečního světla, které slouží rostlinám při fotosyntéze a zároveň může být použito jako zdroj tepla, které lze akumulovat v nádržích. Materiál, z něhož je skleník vyroben, má vliv také na propustnost světla, izolaci a odolnost. Všechny tyto faktory by měly být vždy dostatečně zváženy a na jejich základě by měl být vybrán ten nejvhodnější materiál pro zamýšlenou produkci.

Outdoor neboli venkovní pěstování by se dalo popsat jako pěstování pod širým nebem. Výhodou je, že lze pěstovat i na místech, kde je neúrodná půda nebo kde se vůbec nevyskytuje (střechy, parkoviště aj.). V našich podmínkách se jedná především o sezónní pěstování, kdy je systém vystaven vlivům vnějšího prostředí. Ideální je systém umístit do polostínu, aby případný intenzivní sluneční svit nepoškodil rostliny. Díky sezónnímu pěstování není třeba přisvicovat či přitápět, ale jsme omezeni na výběr plodin, které přirozeně rostou v daném období. Produkci mohou ohrozit nejen klimatické vlivy jako kroupy či silný vítr, ale i choroby a škůdci. Pokud je systém umístěn na veřejně přístupném místě, je třeba počítat i s možností odcizení produkce či samotného systému.

Každý způsob umístění aquaponického systému s sebou nese klady i zápory. Ty je třeba si určit hned v počátku. Nejlepší je si položit několik jednoduchých otázek: Chci pěstovat zeleninu celoročně, nebo jen sezónně? Mám vyhovující místo na to, abych mohl systém vybudovat? Odpovědi nám pomohou k finálnímu rozhodnutí. Pak už nás čeká jen samotný proces realizace.